Vlasta Reittererová – Lubomír Spurný: Alois Hába. Mezi tradicí a inovací (1893-1973)

Popis

Vydání této monografie završuje dlouholetou badatelskou práci na Hábově pozůstalosti. Na počátku své práce se autoři pokusili shrnout a uspořádat rozptýlené položky z autorovy pozůstalosti do systému, jež by nabídl ucelenou výpověď o Hábově životě a díle, potažmo hudební kultuře 20. století. Nejrozsáhlejší část Hábovy pozůstalosti představuje především přijatá korespondence z let 1915-1972. Dopisy Karla Ančerla, skladatele Fritze Büchtgera nebo dirigenta Hermanna Scherchena prozrazují leccos o okolnostech přípravy mnichovské premiéry čtvrttónové opery Matka v roce 1931, významnou dokumentární hodnotu má Hábova korespondence např. s Vladimírem Helfertem, Karlem Čapkem, Antonem Webernem, dlouhé časové období pokrývají dopisy spolužáků a známých z vídeňských a berlínských studií (Hanns Eisler, Ernst Křenek), představitelů ruské avantgardy, interpretů jeho skladeb atp. Důležitá je Hábova korespondence s výrobcem čtvrttónových klavírů August Foester, s firmou Alwin Heckel v Drážďanech (čtvrttónová trubka) nebo Köhler v Kraslicích (čtvrttónový klarinet), s Ochranným svazem autorským, nakladatelstvím Universal Edition ve Vídni ad.

Velkou pozornost autoři věnovali zpracování ohlasů Hábových skladeb, mnohé dobové kritiky Hábovy tvorby, jak české, tak zahraniční, jsou v úplnosti přetištěny.

Jednotlivé kapitoly této knihy jsou variacemi na téma Hábova vztahu k tradici a současně snahy po odlišnosti, rázovitosti nebo originalitě. Tato myšlenka poprvé zazní v kapitole Exteritoriální Hába (1893-1923) a prostupuje všemi následujícími oddíly. Exteritorialita zde vystupuje jako pomocný prostředek pro určení vnějšího či heterogenního jevu, jehož přítomnost může na jedné straně znamenat oživení celku, na straně druhé pak působit rušivě, jak  to dosvědčuje mnohdy problematické přijímání Hábovy hudby.

Kniha je doplněna seznamem Hábových skladeb, aktualizovanou bibliografií a anglickým shrnutím.