The Eighteenth-Century Italian Opera Seria. Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age

Popis

Sborník  je věnován dvěma tematickým celkům. První z nich, který tvořil jádro celé konference a jenž se také odrazil v názvu celého sborníku, přináší pohled na italskou operu typu seria a jejímu putování napříč Evropou v 18. století. Druhá, rozsahem menší část konferenčního sborníku je věnována kulturním střetům v opeře 19. a 20. století.

Elisabeth Fritz-Hilscher (Wien): Dynastie – Staat – Identität. Panegyrische topoi in den Opern und componimenti musicali für Karl VI.
Autorka dokládá, jak fungují topoi holdovacích skladeb komponovaných pro císaře Karla VI. v rámci politického a dynastického kontextu, přičemž přikládá seznam všech holdovacích děl věnovaných tomuto panovníkovi.

Theophil Antonicek (Wien): Die Wiener Serenaten von Marc’Antonio Ziani
Theophil Antonicek se zabývá formou serenaty a ukazuje její podobu v tvorbě císařského dvorního kapelníka Marc’Antonia Zianiho, konkrétně u dvou Introduzione per Musica, jejichž libretistou je Pietro Antonio Bernardoni.

Thomas Hochradner (Salzburg): Tendenzen der Opera seria im Spiegel der dramatischen Werke von Johann Joseph Fux
Příspěvek se věnuje dvornímu kapelníkovi Johannovi Josephu Fuxovi a tendencím v jeho drammi per musica, všímá si námětů, libret i způsobu zhudebnění. Zabývá se rovněž Fuxovým dílem Costanza e fortezza provedeným při pražské korunovaci Karla VI.; zprávy o jeho provedení zrcadlící se v citacích z časopisu Wienerisches Diarium přináší jedna z příloh jeho studie.

Irena Veselá (Brno): Pietro Pariatis Libretti zu drei Serenaten für die Kaiserin Elisabeth Christine aus dem 1723 und ihre Vertonungen
Studie se zaměřuje na libreta Pietra Pariatiho vytvořená na počest císařovny Elisabety Christiny v roce 1723 a rovněž na zhudebnění těchto textů.

Jana Perutková (Brno): Neu identifizierte Opernpartituren aus der Musiksammlung des Grafen Johann Adam von Questenberg (Jarmeritz)
Autorka ve svém příspěvku upozorňuje na operní a oratorní partitury, které byly identifikovány jako hudebniny pocházející z majetku významného mecenáše umění, hraběte Johanna Adama Questenberga; ten nechal uvádět množství hudebně dramatických představení v moravském městě Jaroměřice nad Rokytnou.

Kateřina Bohadlová (Praha): Der Ursprung des Städtleins Jaromeritz (Geschichte eines Opernlibrettos)
Jaroměřic nad Rokytnou se týká i příspěvek Kateřiny Bohadlové, která se zaměřila na německou verzi libreta k opeře jaroměřického zámeckého kapelníka Františka Antonína Míči L’origine di Jaromeritz a na jejího překladatele Heinricha Rademina.

Jana Spáčilová (Brno): Die Rezeption der italienischen Oper am Hofe des Olmützer Bischofs Schrattenbach
Příspěvek je věnován recepci italské opery na dvoře olomouckého biskupa kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha a upozorňuje rovněž na italské hudebníky působící na kardinálově dvoře.

Ondřej Macek (Praha): Vivaldo’s Prague Opera Argippo (1730) and Its Reconstruction
Autor popisuje unikátní rekonstrukci Vivaldiho opery Argippo, která byla v roce 1730 uvedena v Praze a ve Vídni, na základě svazku árií objeveného v regensburském archivu.

Milada Jonášová (Praha): Antonio Denzio als Prager Sänger, Impressario, Librettist und Bearbeiter der venezianischen Opern
Studie  se zaměřuje na osobnost impresária Antonia Denzia, neopomínajíc i jeho schopnosti pěvecké, básnické a v neposlední řadě upravovatelské.

Tomislav Volek (Praha): 90 Jahre seit dem Erscheinen von Vladimír Helferts Studie über die Don-Juan-Oper in Beünn 1734
Autor příspěvku složil hold průkopníkovi v bádání na poli italské opery v českých zemích Vladimíru Helfertovi navázáním na jeho studii o dílu s donjuanovskou tematikou – opeře La pravita castigata. Dílo bylo jakožto pasticcio provedeno v Praze i v Brně. Volek provádí také kritické zhodnocení příspěvků zahraničních badatelů k tomuto tématu.

† Rudolf Pečman (Brno): G. F. Händel und die Form des Pasticcio
Rudolf Pečman podává ve svém příspěvku přehled Händelových operních pasticcií.

† Milan Blahynka (Bratislava): Exotismus in der opera seria dargestellt am Beispiel Händels Alcina
Autor ukazuje v baroku oblíbené exotické prvky na příkladě Händelovy Alciny.

Metoda Kokole (Ljubljana): The Mingotti Opera Company on Ljubljana in teh Early 1740s
Příspěvek mapující repertoár operní společnosti bratří Mingottiů v Lublani ve čtyřicátých letech 18. století.

Diana Blichmann (Mainz): Kaiserenkomium und Papstspiegel: Funktionsspektren des Ezio Metastasios in Venedig, Rom und Kremsier
Autorka zacílila svou pozornost na operu Ezio, kterou na Metastasiovo libreto zkomponoval Nicola Porpora; věnuje se přitom proměně funkcí, kterou tato opera prošla v průběhu let 1728-1733 při provedení v Benátkách, Římě a Kroměříži.

Aneta Markuszewska (Warszawa): Hamlet, Dirindina, Teatro Capranica and the Carnival or a Meeting of Cultures
Příspěvek se zabývá tematikou karnevalových oper a intermezz v římském Teatro Capranica v letech 1710-1715; vychází přitom z dochovaných libret, z nichž autorka vyvozuje i sociologické konsekvence.

Alina Żórawska-Witkowska (Warszawa): La Nitteti von Pietro Metastasio und Johann Adolf Hasse: zwischen Wien (1754), Venedig (1758) und Warschau (1759)
Autorka se koncentruje na operu La Nitetti autorů P. Metastasia a J. A. Hasseho, která byla provedena v padesátých letech 18. století v různých verzích postupně ve Vídni, v Benátkách a ve Varšavě.

Anna Ryszka-Komarnicka (Warszawa): Polish Oratorios by Canon Wacław Sierakowski As Testimony to the Reception of the Metastasian Oratorio Libretto in Kraków at the End of the 18th Century
Příspěvek se věnuje polským překladům Metastasiových libret pocházejícím z pera biskupa Sierakovského a upozorňuje na málo známý fakt, že Sierakovski rovněž napsal v metastasiovském duchu řadu oratorních libret v polštině, která byla zhudebněna domácími skladateli, hudba k nim je však bohužel ztracena.

Michaela Freemanová (Praha): The Hidden and Lost Treasury : the 18th Century Italian Opera Arias in the Collections of the Brothers Hospitallers
Autorka prezentuje svůj dlouholetý výzkum řádu milosrdných bratří a přináší přehled autorů italských árií v jednotlivých řádových sbírkách uložených v českých zemích.

Lucie Lukášová (Brno): The Viennese Burgtheater As a Place of Meeting of the Italian and French Opera
Text popisuje vídeňský Burgtheater jako místo setkávání italských a francouzských vlivů v opeře.

Matjaž Barbo (Ljubljana): Die Lederers Tochter oder Der weibliche Kadet: Slovenian Opera in the Course of Time
Autor vynikající monografie o Františku Josefu Benediktu Dusíkovi Matjaž Barbo se zaměřil na jeho operu Die Lederers Tochter oder Der weibliche Kadet, která byla uvedena v Lublani v roce 1800 a jež byla jedním z prvních pokusů o etablování hudebně dramatických produkcí ve slovinštině.

Laurel E. Zeiss (Waco, Texas): Beyond Orientalism: The Clash of Cultures in Mozart’s Die Entführung aus dem Serail
Příspěvek se věnuje střetům kultur v Mozartově singspielu Die Entführung aus dem Serail a společenskopolitickému kontextu vzniku tohoto díla.

Martin Nedbal (New York): How Could Libuše Ever Fall in Love with Lohengrin? The Paradoxes of Czech National Opera
Paradoxy české národní opery, resp. její vztahy k wagnerovskému pojetí hudebního dramatu, autor příspěvku demonstruje pomocí otázky, která je provokativní jen zdánlivě: mohla se Libuše zamilovat do Lohengrina?

Mark C. Samples (Eugene, Oregon): Distinguishing Aida Inside and Outside of Egypt
Příspěvek se zabývá Verdiho Aidou, poukazuje na pozadí jejího vzniku a na její fungování v dvou různých kontextech: egyptském a italském.

Michael Christoforidis (Melbourne): Re-imagining the Reconquista:  Massenet’s Le Cid and the 1900 Exposition Universelle
Autor ukazuje různá pojetí španělské tematiky na pařížské Exposition Universelle v roce 1900: jednak se zabývá provedením opery Le Cid Julese Masseneta, jednak upozorňuje na zábavní park L’Andalousie au temps de Maures, který byl postaven na okraji Exposice.

Elisabeth Kertesz (Melbourne): Carmen Meets Carmela: Hispanicising a „Spanish“ Opera
Studie se zabývá se dílem Carmela – jednoaktovou lyrickou parodií na Bizetovu operu Carmen, kterou napsal Tomás Reig a jež měla premiéru v roce 1891.

Tobias Robert Klein (Berlin): Discomforting Discoveries: Towards a 21st Century Postcolonial Reading of the 19th Century Opera
Autor se věnuje termínu „postcolonialism“ a upozorňuje na to, že tento problém byl diskutován na poli literatury a sociologie, ale dosud takřka vůbec na půdě hudebněvědné, zejména pak na poli opery. Snaží se termín aplikovat do současného muzikologického diskursu, přičemž zaměřuje pozornost na řadu oper 18. a 19. století.

Pavel Sýkora (Brno): Igor Stravinsky’s The Rake’s Progress: A Parody of the Italian Opera of the 18th Century as a Defence against Wagnerian Aesthetics of Music-Drama
Sýkora se zamýšlí nad Stravinského dílem The Rake’s Progress a na jeho příklonu k operním vzorům 18. století, který byl reakcí na wagnerovský typ hudebního dramatu.

Valentina Radoman (Novi Sad): „Clashes“ of the „Metropolitan“ Cultures at „Margins“: Serbian „Impressionistic“ Music As a „Clashing Area“ of French and German Cultures
Text se věnuje vlivům francouzské a německé hudby na srbskou impresionisticky laděnou hudbu.

Jednotlivé příspěvky sborníku jsou v angličtině a němčině.