Petr Daněk – Marta Vaculínová (eds.): Cropaciana. Carmina Caspari Cropacii modulis musicis aptata, 1560-1562 / Verše Kašpara Cropacia s hudebním doprovodem, 1560-1562

Popis

Název publikace odkazuje na verše českého humanistického básníka Kašpara Cropacia (1539-1580), které byly zhudebněny proslulými evropskými skladateli působícími na vídeňském císařském dvoře:

Jacobus Vaet: Qui operatus est Petro in apostolatu (Ten, který dal Petrovi sílu k apoštolství), 1560

Michael des Buissons: Epithalamia duo in nuptiis doctissimi iuvenis Ioannis Cropacii et pudicissimae virginis Annae Raysskii a Dubnice Pelsnensium ad modulos musicos redacta, 1561
– Quos Deus et concors thalamo mens iunxit in uno (Vás, které Bůh a s ním společný úmysl v manželství spojil)
– Quem tibi delegit sponsum Deus ipse (Ten, jehož sám Bůh ti za muže vybral, text Stanislaus Borek)

Christian Hollander: Nobile virtutum culmen (Vznešený vrchole ctnosti), 1562

Všechny skladby jsou transkribovány do současné notace, doprovází je úvodní studie v češtině a angličtině, bohatá obrazová dokumentace, výběrová bibliografie a jmenný rejstřík. Studie přináší i další Cropaciovy básnické texty, které mají vztah k hudbě, a to v latinském originálu s paralelními překlady do češtiny a angličtiny.

K edici je přiloženo barevné faksimile unikátního tisku Epithalamia duo in nuptiis doctissimi iuvenis Ioannis Cropacii… Michaela Des Buissons (Nürnbeg: J. von Berg – U. Neuber, 1561), dnes uloženého v Bayerische Staatsbibliothek v Mnichově. Faksimilový komplet tvoří pět samostatně sešitých hlasových knih (Discantus, Vagans, Altus, Tenor a Bassus).

Druhé faksimile přináší moteto Jacoba Vaeta Qui operatus est Petro in apostolatu, věnované českému králi a rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi II. Pod zlacenými a kolorovanými znaky Rakouska a Království českého jsou vytištěna latinská dvojverší Veita Jacobaea a Kašpara Cropacia a čtyři základní hlasy (Superius, Tenor, Contratenor, Bassus), pátý a šestý hlas (Quintus, Sextus) jsou pojaty jako rébus v části označené jako Canon, která je umístěna mezi oba zemské znaky. Unikátní tisk na rozměrném pergamenu (Wien: R. Hofhalter, 1560) se dnes nalézá v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni.