Helena Spurná: Emil František Burian a jeho cesty za operou

Popis

Kniha je věnována málo známé části uměleckého odkazu E. F. Buriana (1904-1959) – jeho operní tvorbě. Jednotlivé kapitoly podrobně popisují a analyzují historii vzniku, scénického provedení a recepce všech  Burianových oper (Alladina a Palomid, Před slunce východem, Bubu z Montparnassu, Maryša, Opera z pouti, Račte odpustit, nedokončená komická opera Dítě) v širším muzikologickém a teatrologickém kontextu. Věnuje se i vzniku a problémům s inscenováním féerického baletu Fagot a Flétna, na němž se podílel Vítězslav Nezval, a mapuje postavení a repertoár poválečné avantgardní scény Opera D 34. Knihu doplňuje systematický katalog operních děl E. F. Buriana, edice dvou libret na „mastičkářské“ téma (Mastičkář a Račte odpustit), bohatý, dosud nepublikovaný obrazový materiál, soupis pramenů k Burianovu opernímu dílu, bibliografie, jmenný rejstřík, rejstřík institucí a anglické shrnutí.

Z ohlasů:
Andrea Jochmanová, Theatralia 18, 2015, 1:
Autorka totiž v chronologickém sledu představuje nejen jednotlivé Burianovy operní práce, ale sleduje také všechny vývojové souvislosti, včetně setkání s osobnostmi, díly, uměleckými směry, skupinami, které měly na aktuální rozpoložení Buriana-skladatele v době práce na konkrétním díle vliv. Přitom nenechává stranou ani další složky Burianovy tvorby, zejména pak zásadním způsobem připomíná dosud málo reflektované rané teoretické studie, včetně v poetickém duchu sepsané práce, představující Burianovo chápání divadelního díla jako syntetického umění (Polydynamika 1926), a předkládá také zprávu o raných kompozicích (např. Beznadějná samomluva 1922), které odhalují hlubší souvislosti Burianova zájmu o dynamický vztah slova a hudby.

John Tyrrell, Music and Letters 97, 2016, 3:
Spurna’s study can be seen as a study of Czech theatrical trends of the period. She carefully places each of Burian’s stage works in its time and context and in this way explains Burian’s
‘paths in search of opera’ (‘jeho cesty za operou’) as in the title of her book. Thus, Before Sunrise is considered in the context of Burian’s politically engaged works of the period (1923, 5), a list of which is given on p. 52, while the chapter on Bubu includes discussions of Wozzeck and the scandal of its two Prague performances, of influential Zeitopern, such as Jonny spielt aus, and of Burian’s later book on jazz (1928), which included many approving comments on Krenek’s work (Burian saw jazz as the revitalization of a tired musical tradition).

Pavel Drábek, Divadelní noviny 25, 2018, 28:
Knihu doprovází bohatá obrazová příloha (znamenitá práce!) a velmi přínosné soupisy repertoáru a literatury. Přetiskuje také dvě libreta dotvářející obrázek operní tvorby EFB.